Malé české vesnice mají své kouzlo, když projíždíte kolem, nebo když se zastavíte v létě na pár týdnů na chalupu.
Pro stálé obyvatele není život v malých vesnicích nijak romantický. Proto také několik generací dětí, které po revoluci na takových vesnicích dospěly, utekly při první příležitosti do měst. Tak zůstali jen starší lidi a penzisti, kteří pomalu vymírali a velká část domů, které po nich zůstaly, chátraly a nikdo je nevyužíval ani na dovolenkové pobyty. Z vesnic se vytratily obchody, hospůdky a všechna místa, kde se dříve lidé scházeli. Z autobusových spojů zůstal jeden a někde ani to ne.
A pak přišel před pár lety obrat. Mladí se začali dočasně vracet do rodných domů, z části za to mohly rozvody, ale hodně je ovlivnila zkušenost s financováním vlastního bydlení ve městě. Mladé rodiny to prostě nezvládaly. A když se usadili u rodičů, opravili a zvětšili bydlení, přišly i děti. A hned bylo vše veselejší. Souběžně s tím začaly v dosahu vesnic vznikat nové pracovní příležitosti a když si lidi zvykli jezdit 20-30 km za prací, už se nikdo ke stěhování nechystal. Zvláštní je, že se velice rychle oživil i trh s nemovitostmi a prodali se i chalupy, které byly roky prázdné a do vesnic se vrátili chalupáři, a dokonce začali přicházet noví lidé, kteří chtějí žít tak, jako jejich předci.
Ale život na venkově stále není snadný. Člověk musí počítat s tím, že jedno auto v rodině nestačí, děti se musí dopravovat do škol autem, pro každý rohlík se musí jet pár kilometrů a když to nejde autem, chodí se pěšky. V zimě je to s údržbou cest tragické a často to nezvládnou ani ti nejodvážnější. Nikoho nezajímá, že se máte chovat ekologicky a nikdo vám do vesnice nepřivede plyn. Když potřebujete zubaře, musíte za ním 50 km.
Ale za to nepohodlí a námahu, když musíte naštípat dříví na celou zimu, nebo se proházet sněhem z domu, nabízí venkov lidem klid a dobrý pocit, když si můžete dát k večeři kuře, co vám vyrostlo na dvorku a brambory, co jste si zrovna vykopali ze záhonu. Nic nevoní tak krásně, jako vaše čerstvě utržené rajče a nic nechutná tak dobře, jako domácí čerstvý sýr s domácím chlebem.
Na venkově „návrat ke kořenům“ není jen fráze.
