Předpokládám, že znáte tu story s panem Nobelem a jím objeveným dynamitem. Jak nás ve škole učili, litoval dotyčný pán dělníky v lomech, mající k dispozici jen mizerný střelný prach a nucené tak namáhavě fyzicky pracovat, a aby jim jejich úděl ulehčil, objevil pro ně dynamit, výbušninu, jež jim měla díky své mnohem větší síle usnadnit jejich snažení. Ovšem pak to dopadlo tak, jak to dopadlo, a onen dynamit se stal spíše než pomocníkem oněch pracujících nástrojem k ještě efektivnějšímu válčení a pobíjení lidí. Na čemž bylo pozitivní jedině to, že se stala ona situace motivací ke vzniku Nobelovy ceny, o jejímž významu se všeobecně nepochybuje.
Ale ono to neskončilo jenom u dynamitu. Podobných případů se v lidské historii najde dost a dost. A to i v té nedávné. Podobných případů, kdy moudří lidé přišli s něčím prospěšným a hlupáci to začali využívat odlišně a ne právě nejrozumněji, je dost a dost.
Vezměte si třeba poppers. Nevíte-li snad o poppers co to je, pak vězte, že se jedná o kvalitní čistič kůže, chemicky o alkyl-nitrit, butyl-nitrit, isobutyl-nitrit či amyl-nitrit. Což jsou těkavé látky, které by měly sloužit k čištění. K čemu jinému by také mohly sloužit, že? Když nadýchá-li se jich člověk, může to u něj vyvolat nevolnost, bolest hlavy, mdloby až zvracení, a může to vést i k oslabení imunitního systému, prudkému poklesu krevního tlaku a výraznému zvýšení tepové frekvence?
No a vidíte. Z užitečného pomocníka těch, kdo chtějí čistit třeba kůži, se stalo něco, co lidé v některých případech používají i docela jinak. A logicky ani ne jako protijed při otravách kyanidem, k čemuž poppers také mohou posloužit v oblasti medicíny. Zkrátka se mezi námi najdou i ti, kdo něco podobného prostě čichají. Čímž dosáhnou nejspíše toho, že si podráždí nosní sliznici a vyvolají bolesti hlavy a nevolnost. A nikdo stále ne a ne přijít s nějakou Poppersovou cenou.